Ohlédnutí za právě skončenou sezónou
Když projekt Betonové ligy začínal, tak nikdo z nás netušil, že tato soutěž přeskočí i dobu vyhrazenou pro prázdniny a bude pokračovat, ještě v daleko lepším provedení, i v roce 2008. Tento soutěžní ročník byl jednoznačně nejkvalitnější. Počet zápasů se výrazně zvýšil, přišel nový tým a to je jen jeden z mála důvodů, proč BL je den ode dne lepší. Ale začněme pěkně od začátku. Od prvního hracího dne bylo jasné, kdo bude bojovat o čelo tabulky a naopak, kdo bude bojovat o 4. místo. Úvod soutěže patřil Rafanům, kteří hráli až nečekaně jednoduše a účinně. Na záda jim dýchal Bärenzwinger, který doplácel na míchání sestavy. Na třetím místě se krčilo téměř celou sezónu mistrovské Ajaccio. To se muselo vypořádat s problémy uvnitř svého týmu a po neshodách opustil jeho řady Jaroslav Pivoda, který výrazně posílil medvědy a zároveň výrazně oslabil Ajaccio. Žlutí museli překopat své plány a jejich cílem bylo medailové umístění. Sezóna pokračovala a Bärenzwinger se šplhal nahoru a jeho náskok výrazně rostl. Rafani začali zkoušet nové hráče, ale to se jim pořádně vymstilo. Ajaccio sáhlo do svého B týmu, kde vytáhli staronovou posilu Michala Králíka a jejich hra se začala lepšit. Na místě čtvrtém a pátém se slunili Scoutdoor s Helmandem. Oba týmy rozhodně nebyly do počtu a mnohokrát vedoucí trojici obraly o body. Zejména Ajaccio, které na tyto ztráty doplatilo nejvíce. Scoutdoor režíroval jeho kapitán Tomáš Matoušek. Když byl na hřišti, tak jeho tým byl koncentrovaný a důsledně bránil. Ve Scoutdooru se našlo několik objevů, které BL obohatili. Ze začátku sezóny se dařilo hlavně Adamu Královi, který byl v TOP pětce střelců. Postupem času jeho místo převzal hráč s vynikající technikou Martin Procházka. Nesmíme zapomenout ani na Pavla Matouška, který dokázal zaskočit na kterémkoliv místě. Další tým z druhé části tabulky – Helmand často mile překvapil. Hlavní hvězdou se stal Ondřej Růžička, který byl objevem letošního ročníku. V zadu hrál pracovitý Jan Žák, který si velmi dobře vedl i v útoku. Další to party byli Michal Mrázek a v závěru sezónu Michal Urbaník. Sezóna utíkala a venku vyhrávala zima. V BL nastala mezitím menší výměna názorů. Po tomto slovním ataku opustil redakci deníku Beton Jaroslav Pivoda. Jeho místo zastoupili předseda a místopředseda VV. Na stránkách se strhla několikrát slovní přestřelka mezi Bärenzwingerem a Ajacciem. Alespoň si měli čtenáři co číst. Redakce se do práce vrhla s vervou a díky tomu vzniklo několik nápadů, které BL zkvalitnily. Začala fungovat nová funkce delegáta utkání, který jednotlivé hráče i rozhodčí známkoval. Také byla vyhlášena anketa o fotbalistu BL, kterou vyhrál, ostatně jako všechno, Milan Krčma. Čas utíkal a Bärenzwinger směřoval za svým druhým triumfem. Dokonce si přivedl zvučnou posilu a vše napovídalo tomu, že už jen velký zázrak by mohl zisk titulu medvědům vyfouknout. Ale světe div se, stalo se. Po 7. hracím dnu se Betonová liga stěhuje do tělocvičny. Počasí nedovolí hráčům hrát venku. V té době se náskok Bärenzwingeru tenčí a do hry vstupuje ze zadních pozic Ajaccio. Rázem dostala BL nový náboj. Střelce bezpečně ovládal Miloš Půček, ale i toto se mělo brzo změnit. Jako by medvědům docházel dech. Rafany hnal nový svěží vítr, který je nakonec zavál až k titulu. Třetí Ajaccio bylo po osmém hracím dnu blízko k titulu, ale poslední 2 hrací dny pokazilo. Žlutí si přivedli na druhou polovinu sezóny posilu do brány. Martin Dyšlevský defenzivu vylepšil a také byl potřebným třetím hráčem do kombinace, který Ajacciu chyběl. V záloze bylo srdce týmu – Filip Kučera. Když měl svůj den, tak patřil k nejlepším hráčům BL. Hrál neohroženě a obětavě. V útoku běhal veterán hnědých parket Pavel Růžička. Letos opět patřil k nejlepším střelcům, ale často byla jeho muška vychýlená a díky tomu přicházelo Ajaccio o body. Michal Králík hrál někdy jako z partesu, ovšem občas si neodpustil hrubku, která stála tým body. Před závěrečným hracím dnem byly karty rozdány jasně. Předpoklady se naplnily a Bärenzwinger ztratil naději po utkání s rivalem z Ajaccia. Citelně chyběl nejlepší hráč medvědů Půček, který letos poprvé nevyhrál tabulku střelců. Tu vyhrál Milan Krčma, který hrál jako z říše snů. Měl skvělou mušku a do brány mu padla snad každá střela. Bärenzwinger ztratil titul už v 6. a 7. hracím dnu, kdy nevyužil náskok 16 bodů! Přestalo se dařit Miloši Půčkovi a loď jménem Bärenzwinger šla pomalu ke dnu. V zadu hrál výborně Jaroslav Pivoda, díky němu měli medvědi nejlepší defenzívu. Jeho bratr Marek často chyběl. Ten se potýkal s nevyrovnanou formou. Občas na hřišti nebyl téměř vidět, ovšem někdy to byl právě on, který vsítil rozhodující branku. Miloš Půček má nohu z diamantu a míč je častěji v brance, než u jeho nohy. Posila Pavel Kolařík hrála skutečně výborně, stejně jako Tomáš Plachý. Ale nabízí se jedna otázka. Není těch individualit na jeden tým příliš? To ví jen a jen Bärenzwinger. Je konec a pohár drží v rukách Rafani. Vyhráli co se dalo. Nejlepšího střelce, fotbalistu BL i titul. To mluví za vše. Určitě můj výčet není konečný, ale to by byla práce až do konce roku. Všichni jsme udělali obrovský kus práce a doufám, že i vy budete pomáhat. Pokud nám chcete pomoci, tak pište své připomínky i pochvaly. Žádáme vás o to stále, ale pokaždé bez odezvy. Na závěr chci všem poděkovat a popřát šťastné a veselé Vánoce a mnoho úspěchů v novém roce. Doufám, že se opět všichni ve zdraví sejdeme. Zdravím vás jménem celé redakce a velice se těším na další sezónu.
Pavel Růžička
Místopředseda VV
Komentáře
Přehled komentářů
Vzhledem k obsazenosti hospod a restaurací se slavnostní zakončení přesouvá na období po Vánocích. Všichni budou všas informováni.
Zakončení
(Předseda DK, 21. 12. 2007 18:50)